Prasklé eukalyptové didgeridoo

Takto dopadlo eukalyptové didgeridoo, do kterého se nějakou hodinu foukalo, poté nástroj putoval v nízkých zimních teplotách a v dobrém úmyslu, aby vyschl, byl dán přímo k topení. Kondenzovaná vlhkost z dechu hráče, uvnitř dutiny, byla značná! Jaké překvapení bylo majitele, když ho druhý den našel rozštípnutý téměř vejpůl. Toto jsou totiž optimální podmínky, za kterých by praskl pravděpodobně jakýkoliv masiv z našich dřev, natož eukalyptus, který je k praskání také celkem náchylný. Je nutné dodat, že toto didgeridoo mělo velmi chatrnou, nebo spíše žádnou, impregnaci dutiny, což značně přispělo k uvedené destrukci - dřevina doslova nasála kondenzovanou vlhkost a případné sliny hráče a zvětšila tak dočasně svůj objem. Ale onen rozdíl teplot byl rozhodující - dřevní masa neumí plynule vyrovnávat takové výkyvy teploty a vlhkosti a tak při vysychání zákonité seschne, smrští se a praskne.

Vzhledem k tomu, že byl zároveň požadavek na dřevěný náustek, podařilo se tuto na první pohled ošklivě vyhlížející prasklinu dobře vyspravit tvrdou pryskyřicí a zamezit dalšímu praskání. Právě díky vnitřnímu osazení dřevěného náustku, který se pevně s eukalyptem spojil, nemůže už prasklina dále event. pracovat. No a po opatření dutiny didgeridoo odolnou impregnací je zase nástroj v dobré kondici:-) Takže platí: žádné náhlé a zejména extrémní změny teplot a mít dutinu didgeridoo zevnitř dobře impregnovanou a ošetřenou vodoodpudivou impregnací!!! Obecně vůbec nedoporučuji skladovat dřevěné didgeridoo při nízkých teplotách, ideální je cca pokojová teplota...