V severní části ostrova Korfu, na dohled od Albánie, jsem při toulkách vyprahlou přírodou měl to štěstí a možnost se setkat s eukalyptovým porostem, který se skládal vesměs z obrovských exemplářů. Pro výrobce didgeridoo má takové setkání i jiný rozměr, než jen obdiv krásy a majestátnosti těchto stromů. Setkat se se dřevem, z něhož v Austrálii termiti zakládají na nejlepší originální didgeridoo...:-). Mohl jsem si i potěžkat větve přímo z prořezu a opravdu, neměl jsem snad těžší dřevinu v ruce, opravdu vyjímečná hustota a tvrdost. Téměř s jistotou se jednalo o Bloodwood, což je, nebo alespoň byl, obchodní název pro jeden z druhů eukalyptu, ze kterého v Austrálii termiti a domorodci vyrábí v kooperaci didgeridoo:-) Extrémní váha a tvrdost je hlavní důvod proč má eukalyptové didgerodoo svůj specifický zvuk. Pro srovnání - u nás v Evropě běžně dostupné nejtvrdší dřeviny Jako Habr a Jasan váží cca 760 až 820 kg vysušené masy na krychlový metr. Eukalypty rostoucí v Austrálii, ale i jiné, např Africké dřeviny jako Massaranduba, Jatoba, Ipé aj. dosahují váhy až 1200 kg. Váha dřeviny přímo souvisí s její hustotou a potažmo tvrdostí a proto nástroje z těchto materiálů přenáší zvuk čistěji, věrněji než didgeridoo z dřeviny měkkčí. Jednoduše řečeno, nástroj z velmi tvrdé dřeviny, ve špičkách svého zvukového rozsahu má až zvonivý charakter a má celkově živější a barevnější akustický projev.
Bohužel na Korfu nejsou žádní termiti, kteří by vyžrali mladé eukalypty tak jako v Austrálii. A tak musím přiznat, že mne na chvíli zabrněla ruka, jak poslat kurýrem do Čech dvoumetrové větve:-), ale jsou věci které člověk asi nemá mít . . .
Překvapilo mne, že vzrostlé eukalypty jsou vysoké a mohutné jako některé letité buky u nás, avšak s jiným charakterem kůry a zejména tvrdosti dřeva. No a když třeba zaprší a do korun těchto velikánů se opře ostré, středomořské slunce, rozléhá se vůně euklyptové silice...