Termiti

Můj bývalý spoluhráč Petr Králík kdysi sestavil zajímavý článek o termitech, jejich životech a vlivu na přírodu v Austrálii. Byla by možná škoda aby tento text zapadl a tak pro zvědavce něco o životě tvorů, bez kterých by pravděpodobně didgeridoo nespatřilo světlo světa...

David Hudson, Aborigin, vynikající hráč na didgeridoo, umělec a multiinstrumentalista... tradiční výrobu didgeridoo v jeho podání můžete vidět zde 

Termiti - tajemství termitů?

Termiti se v Austrálii netěší velké oblibě, protože způsobují značné škody na dřevnatých strukturách. Podotknu však, že na těchto škodách se podílí jen několik málo druhů. Ve skutečnosti jsou termiti velmi důležitou součástí tamního ekosystému, obvzláště v suchých tropických oblastech. Termiti jsou skvělí „recyklovači“. Jen velmi málo živočichů je schopno rozkládat hlavní složky dřeva lignin a celulózu. Termiti se specializují na konzumaci odumřelého rostlinného materiálu, což vede k uvolnění živin z těchto rostlin zpět do okolního prostředí a jejich opětovnému využití živými rostlinami. Ve vlhkých oblastech tuto činnosti vykonávají také houby, žížaly, bakterie, larvy brouků a další živočichové. Ale v oblastech, kde panuje sucho, jsou to hlavně termiti, kteří celoročně zajišťují koloběh živin. Tvrdí se, že svrchní vrstva půdy v severní Austrálii je z velké části výsledkem činnosti termitů za několik tisíc let. Neustálým provrtáváním půdy ji tento neúnavný hmyz upravuje více než žížaly ve vlhkých oblastech a to tím, že neustále přemisťuje tvrdou horní vrstvu půdy směrem dolů a organický materiál a živiny vynáší naopak zespodu na povrch. Termití tunely mohou dosahovat značných hloubek a pravděpodobně napomáhají také vzlínání vody. Staré tunely v tvrdé půdě také někdy využívají kořeny rostlin pro svůj růst. Po zániku termitiště, ať už nadzemního či podzemního, dochází k jeho postupnému rozpadu a tím se uvolňují živiny ve formě exkrementů či buněčného odpadu z mrtvých termitů do půdy. Nadzemní termitiště, která se často vyskytují velmi hustě, mohou obsahovat až 60 tun půdního materiálu na hektar. V oblastech s málo úrodnou půdou tak zánik termitišť přispívá značnou měrou k jejímu zúrodnění. Skupina termitišť v krajině je někdy srovnávána se stádem dobytka. Stejně jako dobytek jsou termitit schopní přeměnit trávu a dřevo na bílkoviny. Možná je to těžko uvěřitelné, ale každé velké termitiště obsahuje stejné množství „masa“ jako kráva. Termiti slouží jako potrava velkému množství dalších živočichů a stojí na základně potravinové pyramidy v mnoha suchých oblastech. Bez nich by byly australské suché tropy mnohem méně různorodé a zajímavé.

Tajemství termitů - termiti nejsou mravenci!

Přestože jsou termiti často uváděni jako „bílí mravenci“ a jejich sociální systém je velmi podobný koloniálnímu životu mravenců, včel a vos, nejsou to blízce příbuzní živočichové. Ve skutečnosti jsou termiti, stejně jako jejich nejbližší příbuzní švábi, ze kterých vznikli asi před 150 milióny let, počátkem druhohor, mnohem primitivnější a předpokládá se, že byli prvním hmyzem, který adoptoval sociální životní styl. Základním rozdílem je, že vosy, včely a mravenci se líhnou z vajec jako larvy a terpve později se náhle mění v dospělce (podobně jako housenka se mění v motýla) s tuhou tmavou kůží a složenýma očima, kdežto termiti a stejně tak švábi, kobylky a štěnice se mění postupně. S každým svléknutím kůže se jedinec stává více dospělým. Nicméně, vojáci a dělníci nikdy nedosáhnou plné dospělosti, takže život termitiště v podstatě stojí na dětské práci. Jako nevyvinutí dospělci jsou malí, se světlou kůží a slabýma očima, což omezuje jejich život na vlhké uzavřené termitiště a chodbičky a musí spoléhat na chemické podněty místo vizuálních. Pouze jedinci schopní reprodukce jsou vlastně plně vyvinutí dospělci. Termiti se také liší tím, že mají ve svých koloniích krále. Mravenci, vosy a včely mají pouze královnu, která se páří pouze jednou a sperma uchovává pro oplodňování svých vajíček po zbytek svého reprodukčního života.

Hnízda a termitiště

Pouze asi jedna pětina australských druhů termitů staví nadzemní termitiště. Ostatní žijí v chodbách nebo komůrkách v prostředí, kde mohou získat potravu – obvykle ve dřevě nebo v půdě. Na dřevěných stavbách způsobují veliké škody, ale také, pokud si zbudují nadzemní termitiště v dutině stromu eukalyptu, kterou postupně zvětšují, jsou schopni připravit materiál pro budoucí didgeridoo. Někteří dokonce nemají žádná rozpoznatelná hnízda. Nicméně, jsou to právě nadzemní mohyly vystupující z australských plání, připomínajíce hřbitovní náhrobky, které nás tak fascinují. Vybudovány tisíci jedinců, slepým hmyzem, který pilně slepuje zrníčka půdy slinami a sekrety. Barva termitiště bývá různá, v závislosti na půdě, ze které bylo postaveno. Dalo by se říct, že tyto stavby jsou stavebním zázrakem. Pokud bychom chtěli s největšími termitišti porovnat lidskou stavbu, byl by to mrakodrap téměř dva kilometry vysoký, který by pokrýval osm městských bloků a stavěl by ho milion slepých lidí. Termitiště poskytuje svým obyvatelům úkryt před mravenci a jinými predátory. Může zde být regulována teplota a vlhkost, která je například v komůrkách s vajíčky a mladými jedinci obvykle udržována nad 90%. Stejně tak je využíváno jako skladiště potravy. Stavební techniky a architektura jednotlivých staveb se obvykle liší podle druhu a místních podmínek. Obvykle je to komplikovaný systém chodbiček, kterými se termiti pohybují a ve středu se nachází královská komůrka a komůrky, které slouží jako jesle pro výchovu nových generací. Někdy budují termiti složitý systém tunelů, tvořený ze slepených částeček zeminy, přes kmeny a větvě stromů, které vedou k dřevnatým zdrojům potravy. Někdy mohou kmen stromu zcela obalit zeminou, takže se může zdát, že strom má jakési hnědé či oranžové ponožky. Pod povrchem se pak termiti mohou volně pohybovat. Tvar termitiště může být velmi různý, v závislosti na místních podmínkách. Existují domněnky, že schopnost termitů budovat určitý typ hnízda může být podmíněna geneticky. Nacházíme termitiště magnetická, kulovitá, budovaná uvnitř stromů či na stromech. Tzv. magnetická termitiště mají tvar klínu a jsou směrována severo jižně. Termiti, kteří je staví, se živí kořeny trav a dalšími rostlinnými zbytky nacházejícími se na australských pláních, které jsou sezónně zaplavovány. Nemohou se proto před extrémy horkého léta ukrývat do podzemních komůrek jako mnoho jiných druhů termitů, ale jsou nuceni tvořit obydlí nad zemí, aby zůstali uchráněni před náhlými záplavami. Jiný problém nastává v zimě, kdy do temitiště proudí chladný vzduch (teplota vzduchu může dosáhnout i 4 stupňů Celsia). Termitiště proto musí fungovat jako perfektní regulátor teploty. Východní strana je zahřívána vycházejícím sluncem a západní strana zase sluncem zapadajícím, ale v poledne je horkému slunci vystavena jen horní úzká hrana stavby a v této době umožňuje udržovat konstantní teplotu uvnitř termitiště samotná teplota okolního vzduchu. Pokusné přemístění termitiště v západo-východním směru vedlo ke zvýšení teploty uvnitř termitiště o šest stupňů. Vítr a stín mohou také ovlivňovat vnitřní teplotu termitiště, ale díky klínovému tvaru jsou termiti schopni upravit směr stavby podle místních podmínek tak, aby dosáhli optimální vnitřní teploty. Pokud orientují hnízdo o trochu více na severo-západ, zvýší se množství tepla akumulovaného z východní strany a tím kompenzují ztrátu tepla způsobenou větry a stíny. Magnetická termitiště buduje mnoho druhů termitů. Např. druh Amitermes meridionalis žijící  jižně od Darwinu a v západní části Severního teritoria. Jiný druh, A. laurensis, který je pojmenován po městě Laura v Queenslandu, najdeme na Yorském poloostrově a na východě Arnhemské země. Jižně od Laury staví tito termiti svá termitiště do více kulatějších tvarů, což je dáno místními podmínkami, které jsou sušší a sezónní záplavy nejsou určujícím faktorem pro tvar stavby. Termiti druhu Nasutitermes triodiae budují jedny z největších termitišť na světě. Jsou to hnízda kulovitého tvaru, ve kterých žije více než milión termitů. Největší stavby tohoto typu, jsou přes 6 metrů vysoké a najdeme je v severně od Pine Creek Severním teritoriu. Obvykle se nacházejí na okrajích záplavových oblastí, ve vyšších polohách než magnetická termitiště. Další typ termitiště je v originálu nazýván „dome“, což v překladu znamená dóm či kopule. Tento typ hnízd staví termiti druhu Coptotermes acinaciformis a jsou to hnízda budovaná ve stromech, většinou v eukalyptech. Mnoho druhů termitů si buduje svá hnízda vysoko na stromech. Většinou žijí původně v půdě, ale když hnízdo jednoho dne „přebují“, někteří jedinci se přestěhují na strom, kde vybudují další hnízdo ve tvaru koule, které však zůstává spojeno s mateřským hnízdem krytými cestičkami. Tyto hnízda jsou nejobvyklejší v oblastech u pobřeží. Stejní termiti, pokud žijí v sušších oblastech více ve vnitrozemí se omezují pouze na podzemní hnízda a na stromy neexpandují. Stromová kulovitá hnízda jsou tvořena převážně natráveným dřevem a jinou organickou hmotou, ale kostra hnízda může být i hliněná, v závislosti na druhu termitů.Některé druhy preferují stromy s hladkou kůrou, jiní zase kůru drsnou, zvrásněnou jako například u blahovičníku, protože takovou kůru mohou využít pro zbudování cestiček mezi stromovým a mateřským hnízdem pod zemí. V neposlední řadě pak určité druhy termitů napadají od kořene pod zemí právě střed kmene stromu blahovičníku a vznikající dutinu využíjí pro zbudování vlastního nadzemního hnízda. Z takových stromků již s vhodnou dutinou a v dostatečné délce, může vzniknout také didgeridoo...

Potrava

Stejně jako švábi se termiti živí rostlinnou hmotou. Patří mezi několik málo druhů hmyzu, které jsou schopny trávit celulózu a lignin obsažené ve dřevě. Většinou za ně tuto práci dělají bakterie, které mají ve svých vnitřnostech. Ty produkují enzymy potřebné ke strávení tuhého materiálu do použitelné formy. Fakt, že některé stejné mikroorganismy mají ve svých střevech i švábi vede k domněnce, že tyto dva druhy hmyzu mají společné předky. Někteří termiti žijí navíc v symbióze s dalším typem bakterií, které dokáží vázat vzdušný dusík, což je u hmyzu ojedinělý jev. Celulóza poskytuje termitům cukry. Bílkoviny mohou získat z hub a také z těl mrtvých bakterií ve svých střevech. Pojídají také svlečenou kůži z mladých jedinců a mrtvé členy kolonie, což umožňuje recirkulaci živin v hnízdě. V případě nedostatku bílkovin se z nich dokonce stávají kanibalové.

Termitiště v tradiční medicíně

Kousky termitišť byly tradičně užívány jako lék při průjmech či nevolnostech a dalších žaludečních obtížích. Pravděpodobný mechanismus účinku je podobný účinkům kaolínu, jílu používaném americkými indiány, a působí asi tak, že v žaludku vytváří jakousi ochrannou vrstvu a absorbuje toxiny. Pozitivně mohou působit také antibiotika přítomná ve slinách termitů, pomocí kterých jsou spojována zrnka půdy. Požívání kousků termitišť bylo také oblíbeno u těhotných žen, a to pravděpodobně z toho důvodu, že často obsahují vysoké dávky železa. Přesto, že i sami termiti jsou jedlí a jsou často součástí jídelníčku v Africe, v Austrálii není pojídání termitů rozšířeno. Možná i proto, že jsou menší a méně chutnější než jejich afričtí příbuzní. Materiál ze středu stromů napadených termity je pálen jako přírodní repelent proti komárům a spolu s ním jsou také připravovány v podzemních pecích pokrmy z ryb, klokanů a dalších zvířat, čímž se dochucuje maso...