Zajímavosti>> Tvorba Rytmu


Tvorba Rytmu


 Stěžejní pro plynulou a bohatou hru je schopnost tvořit a udržovat rytmus. Veškeré techniky mohou pomoci rytmus vykreslit a dotvořit, nicméně sami o sobě, vyjma bráničního hraní, nepoloží reálný základ rytmické a bohaté hry. Rytmus byl od pradávna součástí, nebo spíše provázel jakýkoliv zvukový projev našich předků, příroda jedná a projevuje se v určitých rytmech a cyklech, i ptačí zpěv má jisté sekvence atd. Rytmus byl a je základem např. šamanských perkusí jakožto způsob nebo pomůcka pro uvedení do změněného stavu vědomí a to napříč kulturami a myslím, že rytmus vůbec je něco, s čím je člověk přirozeně spjatý v mnoha hudebních oblastech. Píšu to proto, že jsem potkal již hráče na didgeridoo, kteří říkali, že to není nutné držet se nějakého rytmu, nebo se snažit o rytmickou hru, protože je to více nebo méně údajně svazuje, a didgeridoo že je přírodní nástroj a tak budou hrát jaksi z momentální „inspirace“. No mohu za sebe říci, že takové hraní je po chvíli minimálně nezajímavé a setkal jsem se i s vyloženě nepříjemnou hrou. Nechci říct, že je vždy zvuk didgeridoo nutné do nějakého rytmu vtěsnat, sám hraju na hluboké nástroje jen pro relaxaci táhlé zvuky a nechávám vyznít přirozenému zvuku didgeridoo a také to rád třeba z nějakého CD poslouchám, avšak to se jedná o zcela odlišný styl hry. Ale v okamžiku, kdy se člověk snaží tvořit pomocí různých technik zvuky, mění je mezi sebou a snaží se o techničtější hraní, se určitý rytmus a řád hodí. Protože, když to zní ( jak říkal můj učitel kdysi na hudebce), jak „když padají brambory do sklepa“, mělo by se s tím asi něco udělatJ

       Budeme zde mluvit o základním rytmu, tedy o způsobu hry, který dá výslednému zvukovému projevu onen základní ráz a podtext, na který je po té možné aplikovat rozličné techniky popsané dole v souvisejících článcích. V zásadě se nejedná o nic složitého nebo obsáhlého. Základní rytmus je možné tvořit za 1. bránicí a za 2. pomocí vyslovování určitých slabik a samozřejmě vzájemnými kombinacemi.

    1. V případě tvorby rytmu bránicí je to vlastně nejpřirozenější způsob, protože hrknout do nástroje větší množství vzduchu a oddělit tak základní tón dokáže nějakým způsobem asi každý, a bránice je vlastně od doby, kdy dáte nástroj k ústům, jeden z nejpoužívanějších svalů hráče. Nácvik rytmického hraní pomocí bránice najdete zde.

     2. U tvorby rytmu s použitím slabik se jedná o slabiky ta a tu, jejichž vyslovováním do didgeridoo základní tón v nástroji libovolně oddělujeme a tvoříme případný rytmus. Slabiky lze pak samozřejmě vyslovovat v různém pořadí (ukázka). Rozdíl je trochu v tom, že když tyto slabiky vyslovujme normálně, bez didgeridoo, jde špička jazyka k předním vrchním zubům, resp. odráží se od přední části vrchního patra. Při aplikaci na nástroj a zejména při nafouknutých tvářích je dobré se snažit tento pohyb dělat spíše na středu vrchního patra, ale to může být individuální. Jde pouze o to, aby dělení základního tónu bylo čistě a jasně zahrané. Zpočátku, jako u všeho, budou pokusy trochu těžkopádné, než se člověk s jazykem naučí pravidelně pracovat a rytmus skutečně vytvořit. Ale nakonec bude zřejmé, jaké možnosti tento způsob hry poskytuje třeba jen při rychlém řazení slabik za sebou v kombinaci s bránicí a dalšími technikami (ukázka). Zcela přirozeně si pak člověk odpozoruje, kdy se má v daném rytmu nadechnout (to samozřejmě platí i u bráničního hraní) a přibližně jaké množství vzduchu, a vlastně mu to i pomůže daný rytmus zpětně udržovat a tvořit.

 

                                        Co s přebytečným vzduchem v plicích

 

       Zbývá popsat řešení často (zejména mírně pokročilými hráči) zmiňovaného problému: co s přebytečným – nedýchatelným vzduchem v plicích při hře. Pravidlo je jednoduché, pokud jste naplnili plíce zbytečně moc k danému způsobu hry, aplikujte obrácené cirkulační dýchání, dalo by se vlastně říci cirkulační vydechování. Je to osvědčený a mnohdy nezbytný způsob, jak se zbavit vzduchových přebytků. Možná mnozí poctí, jakoby se učili znovu cirk. dech, ale kromě směru proudění vzduchu je to totožné: vydechuje se do rytmu tak jako při nadechování a i přibližně stejné množství vzduchu a po té si můžete v klidu dodechnout čerstvý vzduch potřebný ke hraní. Kdysi jsem používal k upouštění vzduchového přebytku i pootevřený koutek pusy, ale pro neefektivitu (tento způsob má tendenci rozhodit nátisk) jsem od toho upustil. Doporučuji se toto obměňování vzduchu naučit co nejdříve, aby se to zbytečně nestalo brzdou pro rozvíjení hry.

                                                                                                        Honza Vlach

 

 



© by Didgeridoo-art.cz | programming by ProgDan Soft | contact@progdansoft.com