Výroba>> Získávání materiálu


Získávání materiálu


Materiál pro výrobu didgeridoo získávám zejména v náletových lesících, v období vegetačního klidu, kde hustota stromků vhodných k výrobě je vysoká a zásah do přírody šetrný a z povahy takového porostu, v zásadě časem nevyhnutelný. Je nutné vybrat období s déle trvajícími mrazy kdy životní síla stromů obsažená v míze je stažená v kořenovém systému. Dřevo, získané za těchto podmínek, pak při schnutí vykazuje méně destruktivní sklony jako je jeho praskání a borcení. Ze stejného důvodu je dobré dodržet dobu sběru dřeva v době ubývajícího měsíce, protože tak jako ovlivňuje měsíc příliv a odliv moře nebo např. psychiku člověka atd, tak ovlivňuje i chování dřevní hmoty při sběru živých stromů (např. v Rakousku jsou dřevařské firmy, pro které je fáze měsíce rozodující faktor při těžbě dřeva na sruby a další stavby s nárokem na vysokou životnost). I když sušení řeziva pro stavební činnost je zcela něco jiného než usušit kulatinu pro didgeridoo. Pořez nevykazuje takové destrukční tendence jako kulatina. Ta právě pro svůj tvar a zejména zachovaný objem dřevní masy (není rozřezaná na fošny) při schnutí, vykazuje, při ubývání obsažené obj. vlhkosti, větší tendence k praskání. Ale to by bylo na samostatný článek.  Dále je možné dřevo pro didgeridoo získat z prořízek či ze zbytků větší těžby, na které se dá v lese občas narazit. A vzhledem k tomu, že pracovníci našich lesů s úklidem po práci příliš nepospíchají, dají se najít i zajímavé, částečně naschlé kusy, problémem zde jsou ale mnohdy špatné podmínky (roční období atd.) mýcení stromů. V neposlední řadě je možné samozřejmě získat materiál na didgeridoo též ze stromků uschlých "na stojáka" a suchých větví velkých stromů. Zde je však nutné dát pozor, aby již zčásti naschlé dřevo nebylo vlivem počasí, stáří a různých druhů hniloby které uschlý strom postupně napadají, ve své struktuře oslabené a i tedy pevnostně nedostačující. Hotový nástroj by pak začal, v závislosti na stupni napadení, postupně zásadně měnit své zvukové a pevnostní vlastnosti vůči zdravému dřevu stejného druhu. Je možné rozlišit, i z hlediska výroby didgeridoo, v podstatě tři stádia napadení dřeva rozklad působícími houbami.

V prvním stádiu napadení dochází pouze k specifickému zbarvení dřeva, způsobeném vylučováním barevných pigmentů houbou, která žije z plazmatických zbytků a dřevo zatím nerozkládá. Tato fáze tedy nemá zásadní vliv na strukturu a pevnost dřeva a mnohdy zbarvení způsobené houbou, může na výsledném nástroji působit velmi dekorativně. Nádherně tento „přírodní malíř“ dekoruje třeba javor různými šedými, nazelenalými a černými linkami a stínováním, což na světlém dřevě javoru krásně vyniká.

V druhém stádiu se částečně již mění struktura a mechanické vlastnosti dřeva. V místech napadení lze tlakem (používám jednoduchou kovovu jehlu) rozeznat evidentní změknutí dřevní hmoty oproti nenapadenému místu. Takové ložisko již začínající hniloby též znatelně změní své zabarvení (zpravidla zesvětlá, jedná se o bílou hnilobu) a je tedy prvním ukazatelem napadení dřeva.  Zde někde je přibližně hranice pro použití či nepoužití toho kterého materiálu pro budoucí didgeridoo. K rozpoznání vhodného dřeva je nutná osobní zkušenost, dostatečný kontakt a práce se dřevem a také představa, jaký výsledek od budoucího nástroje očekáváme: Má-li jít o začátečnický nástroj pro zvládnutí základů hry a třeba i o vyzkoušení si výrobních postupů, nebo o vykouzlení koncertního didgeridoo s tím nejlepším možným zvuk. zabarvením. V posledním zmíněném případě bych za první stádium nechodil a nebo použil dřevo z prokazatelně zdravého stromu. To však ani zdaleka neznamená, že by se velmi dobré did. nedalo udělat z stromu přirozeně odumřelého. Prostě jde o určitou dávku štěstí a odhad při hledání vhodného materiálu. Neboť mnohdy sice odumřelé dřevo nějakým způsobem napadené houbou již je (z principu není možné  aby nebylo), ale zásadně, tedy slyšitelně, zvukově nedegraduje. Jako příklad použití takového matr. u mých nástrojů může sloužit třeba: Dub ID – 160, Hloh ID – 147, Javor ID – 140 aj. 

Třetí stadium je již v podstatě regulérní rozpad dřevní hmoty způsobený zejména lignivorními houbami tvořící tzv. bílou hnilobu, ničící všechny složky dřevní hmoty. Je to právě tato látka (lignin) co způsobuje dřevnatění hmoty a její likvidace houbou, činí tedy dřevo zcela nepoužitelným. Lidově je tedy ztrouchnivělé a rozpadavé (hnilobu hnědou, nebo také červenou, způsobují houby celulózovorní se stejným dopadem na dřevo).

Dobrým vysušením dřeva a případným ošetřením některým z mnoha přípravků proti houbám, plísním a dřevokaznému hmyzu, v zásadě ale vezmeme životní podmínky pro další působení těchto škůdců. A pokud naše didgeridoo není napadeno zrovna dřevomorkou:), vydrží nám nezměněné po celou dobu jeho životnosti. Je záhodno samozřejmě držet v suchu i již samotný hotový nástroj: Po hraní (sražená vlhkost a sliny), či po prolití a vyčištění vodou dobře vytřít dutinu nástroje hadrem. Více v Zajímavostech v článku: Jak pořídit dobrý nástroj a péče o něj.

Něco z praxe příležitostného výrobce zde

 

 




Související články

Výroba didgeridoo v praxi
© by Didgeridoo-art.cz | programming by ProgDan Soft | contact@progdansoft.com