Výroba>> Skladování materiálu


Skladování materiálu


Jsou určité možnosti, kde dřevo pro budoucí didgeridoo sušit a skladovat. Já sám mám možnost využívat zhruba tři typy prostoru, tedy z hlediska proudění vzduchu, průměrné okolní teploty a související vlhkosti. Bylo by asi trochu mimo rámec tohoto příspěvku rozebírat a porovnávat uvedené konkrétně a do detailů a tak jen menší praktická ukázka zkušeností se sušením materiálu pro budoucí didgeridoo:

Účelem je vysušit, pokud možno nenásilně, dřevo tak, aby hotový nástroj nevykazoval po té již žádné destruktivní snahy (následné borcení dřeva, trhlinky, praskání ve spoji již hotového did., či mimo něj aj.). V běžně dostupném prostředí, jako můžou být např. různé zahradní altány, přístřešky, popř. stodola. . . nebo půda domu atd., kde je dobrý přístup vzduchu a dřevo není přímo vystaveno jakkoliv vodě, je určitě nutné dodržet, od doby mýcení, min. roční nebo raději i dvouletou dobu sušení, nebo lépe řečeno předsušení. Získanou kulatinu je rozhodně žádoucí, v co nejkratší době od odříznutí, ponechat v kůře a to pro zachování plynulosti vysychání a vyhnutí se nežádoucím prasklinám. Zaříznutá obě čela kulatiny doporučuji zatřít barvou ze stejného důvodu, neboť právě od konců stromek nebo větev ráda praská (barva částečně zabrání nepřiměřeně rychlému vysychání a zmenší se tedy riziko vážnějšího prasknutí) díky extrémě rychlému úbytku vázané vlhkosti v těchto místech. Osobně používám silnovrstvou akryl. lazuru. Menší prasklina však nemusí být hned velký problém, pokud je výrobce trochu zručný lze ji vyspravit přesně na ni vybroušeným kusem, který se na místo pevně zaklíží, ale to je již jiná oblast výroby. Dřevo by také v neposlední řadě mělo mít, dobrý a rovnoměrný přístup vzduchu ze všech stran. Řešením může být jednoduchý vyvýšený regál (viz foto dole). Asi po půl roce, z důvodu lepšího schnutí, je možno kůru částečně, nebo i zcela odstranit a materiál přesunout k dosušení na dva až čtyři měsíce do prostoru se standardní cirkulací vzduchu okolo cca 18°C a proces sušení plynule a nenásilně dokončit. Záleží však velmi na podmínkách daného prostoru určující úbytek obj. vlhkosti z kulatiny jak v první (předsušení), tak druhé (dosušení) fázy sušení. Celý tento postup je také, nebo spíše zejména, závislý na druhu (tvrdosti) té které dřeviny. Např. u Jasanu nebo Habru není dobré kůru (ani částečně) odstranit ani po 9ti měsících a tedy celková doba sušení, u těchto dřev, se s přehledem vejde mnohdy i do celých dvou let


Ale možností sušení je však více a dá se, v závislosti na dřevině, experimentovat. Pokud máte např. k dispozici i prostory, jako třeba já, s více méně konstantní teplotou a potažmo i tedy okolní vlhkostí, co nereagují ihned na změnu venkovních teplotních výkyvů (např. větší budova se silnými stěnami), je možné kůru ze stromků (kulatiny) částečně, nebo zcela, odstranit ihned a po té nechat schnout. Doporučuji to ale dělat jen u méně problematických dřevin s menší pórovitostí a také tvrdostí, ideálním případem je např. Javor nebo Jeřabina, ale již se mi tento způsob do jisté míry osvědčil i u Buku. Dřevo právě, dík popsanému prostředí, vysychá taktéž plynule a zásadně nepraská, tedy ne rozhodně více, než v nahoře uvedeném způsobu. Dokonce se o něco zkrátí i doba sušení, jak ze zkušenosti vím. Nicméně je nutné zmínit, že vyloženě nevhodné dřeviny, pro tento způsob sušení, jsou jednoznačně Jasan, Dub, Akát, Hloh, Habr a více méně ovocné dřeviny. Takto, jak bylo řečeno, je možné zacházet tedy jen s polotvrdými dřevinami.  Ale vzhledem k tomu, že jde o specifické a nestandardní podmínky zmíněného prostředí (ovlivňujících faktorů může být více, obj. vlhkost v době sběru aj), nemyslím, že by mělo větší význam to zde podrobněji rozvádět.

Jako příklad opaku a tedy nevhodného prostoru k sušení, může sloužit menší test s vlhkým sklepem, do kterého jsem experimentálně umístil jasanovou kulatinu normálně vhodnou k výrobě nástroje. Materiál jsem tam ponechal cca na rok a měsíc, a když jsem po té poměřil hodnoty vlhkosti uvedeného dřeva a dřeva, které jsem skladoval jinde stejnou dobu, ale v suchém, vzdušném prostoru, byl zde radikální rozdíl: vlhké prostředí sklepa, právě dík svému vysokému obsahu vody ve vzduchu, nedovolilo vázané vodě ve dřevě snížit v něm zásadně svůj obsah a relativní vlhkost klesla pouze o necelých 8% z původních 35% (těsně po pokácení v období vegetačního klidu). Když vezmeme v potaz, že vyschlé dřevo má okolo 11 max. 13 -14% rel. vlhkosti, čehož se v ideálním případě dosáhne třeba již i za rok, mohli bychom čekat v tomto případě donekonečna a stejně bychom se nedočkali:), a to právě pro zmíněnou vysokou okolní vlhkost. Uvedené je extrém a celkem logické a nic zvláštního, kdo by taky dával dřevo „schnout“ do vlhkého sklepa:), ale právě na tomto příkladu jsou dobře patrné všechny možnosti (vlivu konkrétního prostředí) mezi!, které na výsledný sušený materál mohou mít a mají vliv. Takže to chce zcela jistě vlastní zkušenost s daným prostředím a nebo využít techniku (dnes již různé druhy vlhkoměrů, každá větší truhlárna ho vlastní) a vlhkost dřeva si jednoduše poměřit, případně, pokud by jste chtěli porovnávat ve výsledku s jiným prostorem, průběžně sledovat.

Něco o Jeřábu

Na konec pro praktickou inspiraci a příklad možnosti sušení materiálu uvedu jeden vlastní způsob nakládání s jeřabinou získanou v létě!. Tato dřevina, i když je brána jako plevel, je má oblíbená, co se výroby didgeridoo týče. Je zde za prvé poměrně velký rozdíl tvrdosti za čerstva a po vyschnutí, to je samozřejmě u každé dřeviny, ale u jeřabiny je tento rozdíl, myslím, markantnější. Dále, za druhé drží absolutní prvenství, alespoň z mého pohledu, v chování při schnutí. Celkově je odolnější proti praskání vůbec (jeden z důvodů je její malá pórovitost) a vzhledem k tomu je tedy logicky zajímavá v možnostech a potažmo též v době a způsobu sušení a získávání. Ale k samotnému příkladu. Vzhledem k zmíněným vlastnostem jeřabiny si již rok co rok vždy vyberu, pokud nastane, v létě období většího sucha (většinou se jedná o červen, červenec nebo srpen), a vyrazím na jeřabiny. Nutno dodat, že převážně tento materiál získávám z podloží s větším obsahem písků a kraj je celkově sušší oblastí, to však nemusí hrát až zas tak velkou roli. Jde o to, že obsah relativní vlhkosti v takto a v tomto období získané jeřabině je o 5 až 7% nižší než třeba ve stejném materiálu káceném v lednu. (Vzpomínám si na červenec, kdy vlivem déle trvajících veder byl pokaždé střed zdravého rostoucího! stromku již značně vysušený, rozpraskaný, a to v průměru přibližně třech cm.) Z takto získané jeřabiny po té odstraním kůru, nechám ji stát cca 4 - 5 měsíců v teplotě okolo 18°C a po té asi na měsíc přenesu do temperované místnosti přibližně pokojové teploty k doschnutí. Dá se říci, že do půl roku máte dobře vysušený materiál k výrobě didgeridoo se stejnými zvukovými vlastnostmi jako u stejného dřeva získaném v zimním období a s min. ročním sušením. Porovnával jsem zvukové vlastnosti takto rozdílně získaných materiálů na hotových didgeridoo a nezjistil jsem zatím evidentní (slyšitelný) kvalitativní rozdíl. Chtěl bych zdůraznit, že toto mám ozkoušené u jeřabiny (snad ještě Javor se chová obdobně) a jen u ní, právě pro její nahoře zmiňované výhody. I když dřeviny s menší pórovitostí vůbec, jako třeba javor nebo buk, jsou o něco méně náchylné k praskání, nemuseli by nicméně tak přesně jako jeřabina „obstát“. Vím, že toto není standardní získávání dřeva, (kácení v období vegetačního klidu má své dobré důvody), ale je to, když nic jiného, funkční možnost pro zájemce, jak si dobrý materiál (jeřabinu) na vlastní didgeridoo obstarat i ve vhodném čase v létě a nečekat bezpodmínečně půl roku do zimy. Závěrem zbývá dodat, že zde uváděné hodnoty dob sušení a výsledných obsahů vlhkosti v matr. se odvíjejí vždy od období kdy jsme dané dřevo získali (svou úlohu, mimo dlouhodobých teplot pod bodem mrazu, hrají i Lunární fáze), dále pak od konkrétního prostředí kde dřevinu sušíme a druhu sušené dřeviny - čím tvrdší a zejména pórovitější dřeva, tím obtížnější a delší doba sušení. A tyto hodnoty jsou tedy do jisté míry relativní.

skladovani

skladovani2



© by Didgeridoo-art.cz | programming by ProgDan Soft | contact@progdansoft.com